Jakmile začne dítě stát na vratkých nožičkách, mnozí rodiče řeší, jaký sport by měli pro svojí ratolest vybrat. Tatínkové se těší, jak bude jejich chlapec hrát hokej nebo fotbal, maminky zas vidí svojí dcerušku jako gymnastku nebo krasobruslařku. Ne vždy ale je to představa správná. Děti jsou různé, liší se svojí konstitucí, pohyblivostí, nadáním na přesný pohyb a podobně. Mnohé sporty vyžadují i další předpoklady jako třeba odvahu, nesmí jim vadit stísněné prostory, je třeba přesnost a umět si pamatovat předcvičené pohyby a další a další kriteria.

Jaké aktivity provozovat s batoletem?
              Batole začíná svůj pohybový vývoj. Jeho kostra není dokončená, a proto není vhodné mít na tak malé dítě nějaké specifické pohybové nároky. Je vhodné si s batoletem hrát způsobem, kdy trénujeme jeho chůzi, běh, trénujeme přirozený pohyb.

Například procvičujeme úchop předmětů do ručičky, můžeme s dítětem dělat jednoduché tanečky při jednoduchých písničkách, které s dítětem při cvičení zpíváme a tím jej učíme vnímat rytmus. Batolecí věk je obdobím, kdy připravujeme u dítěte vlastnosti, které bude v dalším období potřebovat pro sporty a jim podobné aktivity. Nikdy dítě do ničeho nenutíme, cvičíme jen tehdy, když to dělá dobrovolně a s radostí.

Sporty ve věku předškoláka
             Předškolní věk je dobou, kdy by si dítě mělo pomalu začít zkoušet některé sporty. Už v tomto věku se dá říci, že na něco je dítě šikovnější, na něco méně. Proto vůbec neškodí, když pomalu dítě zapisujeme postupně do pohybových kroužků, které jsou vedeny zkušenými lektory, kteří nám umí posoudit, zda by se dítě hodilo na ten či onen sport.

Často je velký rozpor mezi tím, co by si přáli rodiče a na co dítě stačí. Přetěžování dítěte pak vede k znechucení k určitému druhu sportu, přetížení organismu a mnohdy i k vážným zdravotním problémům. Vězme však, že nikdy neškodí všestranný tělocvik, kdy si dítě vhodnou formou rozvíjí svojí osobu nejen tělesně ale i duševně.

Školní věk a pohybová aktivita
            V tomto věku již je čas na to, aby dítě rozvíjelo jeden druh sportu, který bude pro něho stěžejní. Nechme ho vyzkoušet v klidu, co se našemu dítěti bude líbit a v čem se bude cítit úspěšné. Nenapomínejme jej za to, že po několika lekcích chce od určitého druhu sportu odejít. Je lépe, když odejde včas, než po roce či déle. A je jenom dobře, když včas víme, co dítě zajímá a co ne.

            Celkově lze toto povídání shrnout tak, že v podstatě nechme na dítěti, aby si vybralo to, co ho zajímá a na co má buňky. Naše úloha je v usměrňování, dohledu nad tělesným přetěžováním, které je pro dítě nebezpečné. Také je třeba dobře prověřit organizace, ve kterém dítě sport provozuje. Toto je úloha rodičů. Nikdy nechtějme na potomkovi, aby plnilo naše představy a touhy, které jsme si nenaplnili my kdysi.