Také jste měli jako děti loutkové divadlo? Nevím, jestli domácí provedení tohoto „stánku kultury“ ještě dnešním dětem něco říká, ale dříve to byla jedna z nejoblíbenějších hraček.

–       Člověk si mohl vymýšlet všechny možné pohádky a když se rozhodl, že ježibaba je vlastně strašně hodná babička, jen je osamělá, bylo to tak.
–       Pak už jen stačilo za ní poslat Jeníčka nebo Mařenku, kteří ji nejenže neupekli, ale adoptovali ji jako člena rodiny.
–       Ale to už se dostávám do říše fantazie.

České loutkové divadlo má obrovskou tradici.Určitě nemusím připomínat Matěje Kopeckého a jeho Kašpárka, Honzu a čerta. Neznámějším Čechem, který spojil svůj život s marionetami je ale bezesporu Josef Skupa.

Divadlo Spejbla a Hurvínka

vSpejbl byl prvním, který se z naší pětice herců narodil. Stalo se tak roku 1925. Neodpustím si jednu zajímavost. Víte, proč má právě jediný Spejbl látkové ruce? Protože prý nikdy nehodlá pracovat. Tato figurka byla vytvořena jako karikatura užvaněného měšťáka s klasickými tehdejšími rysy

–         pleš – znak vyššího věku
–         frak – chce si připadat důležitý a dodat své osobě vážnost
–         dřeváky – ono to s tou kultivovaností tak horké nebude.

– Hurvínek, jeho syn je o pouhý rok mladší a měl se původně jmenovat Spejblík. Nejprve vystupoval jen v noční košilce, ale pak se zmohl na krátké kalhoty s kšandami a bílou košilku.

– Mánička, Hurvínkova kamarádka a věrný pes Žeryk, mají v rodném listě stejný rok, 1930.
– Kateřina Hovorková, zvaná bábinka, je paradoxně ze všech nejmladší.

Narodila se teprve v roce 1971, zásluhou paní Heleny Štáchové.
Nejdále to ze všech dotáhl malý Hurvínek. Dostal se nejen na poštovní známky, ale i do lidových rčení. A dokonce má od roku 1997 svůj asteroid.

Toto divadlo procestovalo jedenatřicet zemí a hovořilo osmnácti jazyky. Myslím, že je to obdivuhodné.