Líbí se vám rodinné domy typu bungalovu? A pokud ano, co se vám na nich líbí? Pro mě osobně je tento dům velmi atraktivní z několika důvodů.
Vše se odehrává v jedné rovině – vstoupí-li k vám do domu typu bungalovu návštěva a chcete jí pohostit, máte vše v jedné rovině a nemusíte nikoho pracně hledat po celém domě v suterénu, v prvním či ve druhém patře, v bungalovu stačí ujít pár kroků s minimální námahou a jste z kuchyně v obýváku, z obýváku v ložnici a z ložnice v pracovně. Pravdou je, že chůze po schodech je velmi zdravá, ale tu si můžete dopřát i jinde mimo váš domov.
Bezbariérový vstup – bungalov lze postavit tak, aby byl zcela bezbariérový. Lidé upoutaní na invalidní vozík nebo špatně pohybliví tu nebudou mít takové obtíže při pohybu, jako kdyby šlo o patrový objekt se schodištěm. Ve filmu Notting Hill se objeví scéna, jak muž odnáší svou manželku vozíčkářku po schodech do prvního patra v náručí – toto by se vám v bungalovu nestalo.
Zajímavý vzhled – přízemní stavby bungalovů lze zhotovit v různých půdorysech i velikostech a jejich atraktivita zřejmě souvisí i s tím, že jsou nízké. Dobře navazují na zahradní terén, jsou velmi přehledné a možná vás také osloví můj osobní postřeh: Můj zrak se zaměří na celkový objekt i z poměrně blízké vzdálenosti a to pak na mě působí uceleně, v kontrastu vůči travnaté ploše zahrady, stromům a dalším okolním rostlinám. Připadá mi atraktivnější sledovat celistvou stavbu nízkého bungalovu, nežli stát u paty mrakodrapu a vidět před sebou jen plochou zasklenou stěnu, která se tyčí kamsi do výše, do neznáma.
Méně stínu na zahradě – nízké stavby také vrhají nízké stíny, tím pádem může být zahrada více prosluněná a dostatek přímého slunečního záření je potřebný například pro růst petúnií, begónií, surfinií, aksamitníků, levandule, rozmarýnu či oregána.